Vzpomínka na mé drahé rodiče a drahého Manžela..........
Moje drahá maminka, narodila se: *2. 8. 1933
Zemřela: 7. 9. 1992 ve svých 59-ti letech.
Jak tiše žila, tak tiše odešla.
Skromná ve svém životě,
velká ve své lásce a dobrotě.
Můj drahý tatínek
Narodil se: *5. 3. 1913.
Umřel: 10.12. 1978. ve věku 65 let.
Až příjde noc a budu spát,
přijď na můj hrob se podívat.
Jen podívat a neplač moc,
kdo spí, spí každ...
Poslední rozloučení se bude konat 9.6.2007
Dopracovaly pilné ruce,
utichlo navždy předobré srdce.
Očimadrahýma se již nepodíváš,
teď klidným spánkem odpočíváš.
Pomoz Bože...
Pomoz drahý Bože
od našeho velkého hoře,
můj nejdražší manžel,
teť v bolestech se trápí.
Jsem nešťastná moc,
a je to tak znatelné,
člověk nevěřil by,
jak věci mohou být zřetelné.
Jak velká bolest ve mě je,
cítím se strašlivě bolestně.
Jak v těle tak mysli,
jsem celá zmatená.
Celé je to sen,
Tak znenadání nás zasáhl,
Viděla jsem strašný smutek v jeho tváři,
Jeho a naší bezmocnost a to mě trápí...
ulechči mu bolest a žal,
prý vše zas bude dobré,
mě to však přijde smutné.
Pane Bože prosím Tě,
Ať se můj drahý mě navrátí..
V noci koukám na nebe,
a stále myslim na Tebe.
Proč si připadám tak smutná,
doufám že vždycky zůstává naděje!
Rose...
Pomoz Bože...
Pomoz Bože...
Pomoz drahý Bože
od našeho velkého hoře,
můj nejdražší manžel,
teť v bolestech se trápí.
Jsem nešťastná moc,
a je to tak znatelné,
člověk nevěřil by,
jak věci mohou být zřetelné.
Jak velká bolest ve mě je,
cítím se strašlivě bolestně.
Jak v těle tak mysli,
jsem celá zmatená.
Celé je to sen,
Tak znenadání nás zasáhl,
Viděla jsem strašný smutek v jeho tváři,
Jeho a naší bezmocnost a to mě trápí...
ulechči mu bolest a žal,
prý vše zas bude dobré,
mě to však přijde smutné.
Pane Bože prosím Tě,
Ať se můj drahý mě navrátí..
V noci koukám na nebe,
a stále myslim na Tebe.
Proč si připadám tak smutná,
doufám že vždycky zůstává naděje!
Rose...
Rozmilá Dášinko mooc Ti děkují za mou celou rodinu seš skvělý človíček.. rosi
Tenhle anděl vítal "taťku" u nebeské brány.
Za branou nebeskou jiný je svět
odtud už není návratu zpět.
Zemřela láska , co bylo už není,
v srdci vám zůstane jen žal a snění.
Bolístka v srdíčku časem se zahojí
miláčka vašeho přec už nic nebolí .
Vzpomínku věčnou uložte v srdíčku
k fotečce milého položte růžičku .
K rozlučkové vzpomínce s milovaným
člověkem – manželem naší Evičky-Rosičky
se připojuje kamarádka Dáša
Moje vlastní básen pro mého nejdrašího Jendu
Můj nejdražší Jendo!!!
V mých očích nikdy neodejdeš!
Vždy Tě v nich stále uvidím ,
a já věřím že si šel rovnou do nebe.
Byl si prostě pro lidi který Tě znali světec!!!
Nebylo človíčka který by Tě neměl rád a nemiloval Tě,
neznám člověka který by měl tak předobré srdíčko na světě
jako ty!
Bůch to ví a vzal si Tě k sobě do nebíčka to vím určitě...
Miláčku pro nás si neumřel a nikdy neumřeš,
a v mém srdíčku navždy zůstaneš!!!
Byl jsi tak předobrý manžel, dědeček a pro každého přítel..
Můj drahý Jendo! Miloval jsi tak hodně svou práci že si zapoměl
že Tvoje zdraví je přednější!!!!!!
Odešel si tak mladý. vždyť 58 let?
To není ještě tak na umírání věk...
I když ses našim očím ztrátil,
srdci se nikdy neztratíš navždy v nás zůstaneš!
Tvá Eva....
Milují tě
Moje milé zlatíčko.
Moje milé zlatíčko,
jsi pro mě jako sluníčko.
Když se na mě usmíváš,
když mě hladíš po vláskách.
Ty jsi moje zlatíčko,
mé překrásné sluníčko,
pohledem svým mě zahříváš,
v srdci lásku svou ukrýváš...
Stýská se mi ve dne v noci,
nemůžu si už pomoci,
když Tě vidím, když Tě cítím,
když Tě hladím, když Tě slyším,
říkám si snad někdy příště,
budeš - li mně Ty chtít ještě?
Někoho komu polibky a lásku můžeš dát,
někoho, s kým se můžeš smát,
někoho, s kým se můžeš radovat.
někoho, komu nemusíš víc lhát...
Jsem šťastná, že mám právě TEBE!!!
Doufám já i v Tebe,
mášli mě nadevše rád,
mohu stebou počítat
a dokonce mého života se
stebou mohu radovat...?
Rose...
Ztracené naděje
Ztracené naděje ,
pláně pokryté květy ...
láska dávno za horou je ,
dala se na výlety .
Ztracené emoce ,
rozčarované moře ...
pluje neznámá lod´,
putuje kamsi k hoře .
Ztracená víra ,
polibek smrti dává ti na čelo smrtka ...
ve víře však schovává se síla ,
nikdy nevíš , co na cestě tě potká ....
Proto měj smysly na pozoru ,
neházej city za hlavu ,
třeba oběví se na obzoru
tisíc vzdálených přístavů .
Do cesty přijde ti člověk ,
jež nabídne ti poháru zapomění ....
z minulosti stane se pravěk ,
vše k lepšímu se změní ..
Rose
Básničku věnují mému miláčkovi mé lásce jediné!!!!!
Milují tě
Miluji tě miláčku,
ty můj krásný čumáčku...
Moje srdce klidně spalo,
jen dokud tě nepoznalo.
Milují tě čím dál víc,
nechod prosím nikam pryč
Miluji tě,když jsme spolu,
miluji tě,když jsi vdáli,
Láskou sme se oba hřáli...
Tvé rty líbat s láskou a něhou.
Chci být jen a jenom s Tebou,
nebud prosím dlouho pryč,
toužím tě mít stále víc!
Rose
ČTVRTÉ VÍROČÍ MÉHO DRAHÉHO MANŽELA
BÁSNIČKA A VZPOMÍNKA OD VNUČKY DENISKY...
DĚDEČKOVI...
Jsou to čtyři roky zpět, ten čas vrátila bych hned. Opustila nás hodná osoba, která nás měla ráda do slova. Byl to náš dědeček, který nás měl moc rád a my jeho, jsi to nejcennější z rodiny a našich ztrát. Tvá rodina jsme byli a jsme, s tebou jsme zažívali vše. Každý den se dívám do nebe a vzpomínám jen na Tebe. Vždy jsi mi byl oporou, když zlé věci se děli, tvá smrt nás v mém srdci nikdy nerozdělí. Já děkuji ti mnohokrát za tvá vlídná a ušlechtilá slova, které se mi v hlavě promítají zas a znova. Chybí mi tvůj báječný smích, když jsme hlouposti a srandičky si dělali a tomu všemu se pořádně zasmáli. Děkuji za všechno cos pro nás udělal a že jsi nás svým báječným humorem vzdělal. Chybíš nám tu všem, svou milou duší i tělem. Tebe dědečku budeme vždy milovat v našich srdcích a nikdy na te nezapomene Vnučka Deniska napsala dědečkovi
Má Láska......